Dva názory

Na webu Pivnirecenze.cz se autoři kritikou pivních nešvarů moc nemažou. Redaktora webu Jana Grmely jsme se rovnou zeptali, co si myslí o českém pivu obecně. Abychom byli fér, poslali jsme jeho odpovědi přímo k Prazdroji, respektive k jeho tiskovému mluvčímu Jiřímu Marečkovi, aby se k nim mohl vyjádřit. Podívejte se, jak pivní fajnšmekr hodnotí a pivovar to komentuje.

Češi si myslí, že jsou pivní mistři světa a že české pivo je nejlepší na světě. Jak jsme na tom doopravdy?

Pivnirecenze: Je to složitější. V Česku není na trhu v nabídce skoro nic než ležák. Obyčejný člověk se tím pádem dostane jen k jednomu druhu piva, to mu chutná, a tím pádem má pocit, že děláme nejlepší pivo na světě.

Prazdroj: Pivo plzeňského typu je český vynález, na který bychom měli být hrdí. Dvě třetiny světových piv (a drtivá většina českých) jsou plzeňského typu. A první takové bylo uvařeno roku 1842 v Prazdroji.

Jsou aspoň ty české ležáky nejlepší na světě?

Pivnirecenze: Český ležák se vaří i v Německu, Americe a leckde jinde. Pokud člověk ví, z jakého pivovaru si má pivo koupit, tak naše pivo v porovnání se zahraničními bez problémů obstojí. Velká většina produkce však není nijak výjimečná.

Prazdroj: Plzeňský ležák je největší a nejznámější pivní speciál na celém světě. Za sto sedmdesát let, co existuje, se nikomu nepodařilo ho napodobit a máme ho chráněný zeměpisným označením v EU. Česká pivní kultura je unikátní, slavná a plzeňský ležák je základem české pivní kultury.

Jaké pivo tady podle vás chybí nejvíc?

Pivnirecenze: Hodně postrádám něco, co je třeba v Anglii běžné – že přijdu do hospody a na čepu mají ležák a vedle svrchně kvašené pivo, kterému se říká „ale“ (čti ejl). Totéž je normální se svrchně kvašenými pšeničnými pivy v Německu.

Prazdroj: Česká hospoda vždy byla charakteristická tím, že na čepu bylo pouze jedno či dvě piva. Specifikem českého piva, které je chuťově plné a méně prokvašené, je fakt, že je velmi náročné na zacházení. A čepování je náročné řemeslo. České pivo je prostě specifické a naše pivní kultura odlišná. Podle nás bychom na ni měli být hrdí a hlídat si ji, stejně jako si třeba Skotové hlídají výrobu a podávání whisky

Ujaly by se nové druhy piva mezi českými pivařskými konzervami?

Pivnirecenze: Třeba pšeničná piva už u nás pivovary začínají dávat na trh a zájem o ně je.

Prazdroj: Jen pro informaci: pšeničného piva se na českém trhu prodá několik tisíc hektolitrů, tedy několik promile celkové spotřeby.

Co je pravdy na nářcích, že se u nás vaří europivo z granulí a české pivo už není, co bývalo?

Pivnirecenze: Když pivovary vlastnil stát, tak nikdo nepovažoval za nutné hlídat náklady a zvyšovat zisky například dovozem levného chmele z Číny. Dnes, kdy velké pivovary vlastní nadnárodní společnosti, je ekonomický tlak naopak velmi silný. Když přijde za sládkem manažer a řekne mu, podívej se, tady musíme ušetřit tolik a tolik procent, tak sládek musí najít způsob, jak to udělat. Chuťová paměť konzumenta trvá několik málo měsíců, takže když se změny provádí postupně, tak si nikdo ničeho nevšimne.

Prazdroj: To není v žádném případě pravda. V dobách státního vlastnictví se do pivovarů vůbec neinvestovalo a šetřilo se velmi úporně. Obrovská část zisku pivovarů byla „přerozdělována“ stranou a vládou do těžkého průmyslu a pivovary „chodily po žebrotě“. O kvalitním zařízení si mohly nechat jen zdát. Bylo těžké zajistit kvalitní suroviny, a tak se mnohdy v rámci hospodářské pomoci používala při vaření jako náhrada sladu cukrová třtina z Kuby nebo rýže z Vietnamu. Kvalita piva tak ve většině pivovarů kolísala, pivo se častěji kazilo, mívalo ovocnou příchuť, protože nebylo možné ho na spilce při kvašení uchladit atd. Dnes se kvalita piva českých pivovarů díky konkurenci naopak zvýšila. A je naivní se domnívat, že si někdo pořídí nejdražší české pivní značky, aby pak nedbal na jejich kvalitu a rozvoj jejich slávy.

Lahváč z hypermarketu za osm korun se asi opravdu nevaří ze žateckého červeňáku, ale myslíte si, že se zhoršují i prémiové značky, jako je Gambrinus nebo Prazdroj?

Pivnirecenze: Obávám se, že ano. Kdybychom ale měli možnost ochutnat Gambrinus, který jsme pili před dvaceti lety, a Gambrinus dnešní, tak by tam změna byla patrná, ač vám budou zástupci pivovaru určitě tvrdit něco jiného. Nejde tu však jen o suroviny, velké změny prodělaly technologie – pivovar třeba uvaří třináctku a pak ji vodou ředí na dvanáctku a desítku, protože je to levnější než vařit oba druhy zvlášť.

Prazdroj: Jsem zástupcem pivovaru, takže možná někteří nemusí věřit. Přesto bych zdůraznil, že Gambrinus je typické české pivo a představuje chuťový etalon pro srovnávání s ostatními. Chmelí se českými chmely. Co se týče těch technologií, o kterých se mezi poučenými laiky často hovoří – vždycky (s výjimkou socialismu) používaly ty nejlepší pivovary nejmodernější technologie své doby. Pro to, aby kvalita piva nekolísala a pivo se vařilo dobře a efektivně.

Jak můžou kvalitu piva ovlivnit malé a střední pivovary?

Pivnirecenze: Hodně mohou ovlivnit střední pivovary, které nejsou závislé na rozhodování nadnárodních manažerů a hledí si spíš kvality piva. S kvalitou ale roste cena a člověk si musí sám rozhodnout, jestli je ochoten dát za pivo o třicet, čtyřicet procent víc. To samé platí pro malé pivovary, kde kvůli velkému podílu ruční práce rostou náklady ještě víc. Jestli má ale někdo možnost vrátit českému pivu kvalitu, jsou to právě tyhle dvě skupiny výrobců.

Prazdroj: Kvalita piva nezávisí na velikosti pivovaru, ale na poctivosti při dodržování receptur a čistoty výroby. Za náš velký pivovar musím říct, že máme suroviny nejvyšší kvality, nejlepší odborníky, sládky i vybavení. Máme tedy všechny předpoklady k tomu vařit ta nejlepší piva.

Pár fakt
Tržby Plzeňského Prazdroje klesly roku 2010 ve srovnání s rokem 2009 o 8 %. Skupina Heineken, která vlastní Starobrno, hlásí pokles o 4,1 %. Staropramen o 9 %. Budějovický Budvar byl v plusu pouze díky exportu. Na Čechy prý dolehla krize. Nižší prodej piva prý ovlivnila také vyšší spotřební daň, studené léto a povodně. Zemědělci si naopak stěžovali na příliš velká horka, ale budiž. Jenže zároveň se snížením poptávky po produktech největších pivovarů v zemi došlo ještě k jednomu jevu. Mimořádně se daří malým a mini pivovarům a jejich počet stále roste. Podle Marka Kocvery z Klášterního pivovaru Strahov v Praze přibývá počet lidí ochotných zaplatit za speciální a kvalitní pivo vyšší cenu. A také si dát raději čtyři piva z minipivovaru než za tu stejnou cenu pět či šest „komerčních“ piv. Supermarketový národ skupující ve velkém levné plechovkové patoky z Polska už není tak jednotný.