Polemika o značke Plzenský Prazdroj

Bývaly časy, kdy byl Plzeňský Prazdroj klasickou luxusní značkou. Byly to hezké doby, zvláště pro marketing, protože jakkoliv dělal boty, tak ani on nemohl ohrozit tak silnou značku. Dnes je však luxus definovaný jinak a Plzeňský Prazdroj je jen klasickou vyprázdněnou značkou, která těží ze své bývalé slávy. Jedním z důvodů jeho pádu je, podle mého názoru, vedle skomírající kvality i absence vhledu do spotřebitelů a dlouhodobá marketingová bezradnost (důkaz je v doposavad živené kampani slavných Čechů, která ale je však jen špatnou kopií slavné reklamní série Stelly Artois). Minulý týden oznámila tato značka zdražení. Zdůvodnila ho inflací a daněmi. A aby nevypadali manažeři tak hloupě, tak také dodali, že se jim podařilo optimalizovat (snížit) náklady od svých dodavatelů.Udělat tento krok v době, kdy Prazdroj ztrácí svojí pozici na trhu, v době ekonomické recese a ještě ho pořádně nezdůvodnit nelze ohodnotit jinak, než jako lajdáctví.Každopádně iluze lidí z Prazdroje, že tak silná značka to jistě ustojí je obdivuhodné.

Luxusní značky dnes totiž nejsou definovány cenou, ale hlavně příběhem, který za nimi stojí (proto tak frčí lokální piva jako jsou Svijany nebo třeba Krakonoš). To dnes chápou již skoro všichni, kromě lidí v Prazdroji. Dobrou zprávou však pro ně je to, že jim to ještě chvíli půjde. Dokonce i přes jejich rozhořčení, že v Čechách meziročně klesá spotřeba piva (a nemohou za to zdaleka jen chybějící turisti). Ale musím uznat, že v jednom jsou tam v Plzni důslední. Krize nekrize, chovají se stále stejně. Nedospěle.

PS: Schválně si prohlédněte dva spoty Stelly, které vznikly před geniálním českým nápadem se Smetanou a Kašparem.