Popularita belgických pív stúpa

Světlé, polosvětlé, tmavé, ovocné... belgické pivo nikdy nebylo v zahraničí tak populární jako dnes. Za svůj úspěch, budovaný po staletí, vděčí sládkům světového formátu, ale také nesčetným tradičním pivovarům, zejména klášterním. "Pivo je pro Belgii totéž, co víno pro Francii. Naší malé zemi dodává opravdovou identitu," říká ředitel federace belgických sládků Sven Gatz.

Úspěch belgického piva jen sílí, neboť export v posledních deseti letech vzrostl o 70 procent. Podle statistik federace se 62 procent z loni vyrobených 19 milionů hektolitrů prodalo mimo belgické království.

"Belgické pivo dokázalo plně využít světového boomu zlatého moku díky své dobré pověsti a šikovnosti pivovarů, které se zaměřily na export, aby vyrovnaly pokles domácí spotřeby," řekl Vincent Caulier, který je majitel rodinného pivovaru nesoucího jeho jméno.

Speciální piva vyžadují zvláštní umění
Tento vývoj má obecný charakter u 150 pivovarů působících v zemi, počínaje gigantem Anheuser-Busch InBev s jeho značkami Leffe, Hoegaarden či Stella Artois, a konče rodinnými a regionálními pivovary. Všichni tito výrobci dohromady nabízejí více než 1100 druhů piv, od kvalitního světlého po sladší nebo s různými příchutěmi, jak to dnes velí móda.

"Téměř po celé zemi nalezneme velmi dobrá světlá piva, ale produkce speciálních piv vyžaduje zvláštní umění, spočívající ve kvalitě chmele, kvasnic a ve speciálních technikách, jako je sekundární fermentace v lahvi," zdůrazňuje Olivier Degehet, který je obchodním zástupcem pivovaru Bocq, jenž exportuje známé Blanche de Namur.

Úspěch těchto zvláštních piv odpovídá základní tendenci. "Ve vyspělých zemích pijí pivaři méně, ale dávají přednost speciálním jakostním pivům," zdůrazňuje Gatz, jehož citovala agentura AFP.

Je to zejména případ Francie, která je hlavním dovozcem belgického piva. Loni se do Francie vyvezlo 3,5 milionu hektolitrů, za Francií následují Nizozemsko, Spojené státy a Německo. Také Japonsko se stalo významným trhem: během tří let se objem exportu do země vycházejícího slunce zhruba zečtyřnásobil.

Střední třída ráda objevuje zahraniční produkty
Belgičtí pivovarníci těží z globalizace. "Velmi perspektivní je i zbytek Asie a Latinská Amerika, kde střední třída ráda objevuje nové zahraniční produkty," uvádí ředitel federace belgických sládků.

Mezi nejpopulárnější patří piva, která vyrábějí trapisté v klášterech podle přísných pravidel, starých stovky let. Belgie je v tomto oboru se svými šesti z osmi světových trapistických piv na světě velmocí. Patří sem například i slavné Chimay, Orval nebo Westvleteren, přičemž to poslední z nich označil jeden specializovaný americký internetový server za nejlepší pivo na světě.

"Skutečnost, že se Chimay vaří v klášteru, je v některých zemích výhodou, například ve Spojených státech nebo v Itálii. Není to však případ ostatních, zejména Číny," upozorňuje mluvčí ardenského kláštera Jérôme Goffinet.

"Klášterní" piva, jichž je celkem 22, se také těší v zahraničí dobré pověsti, Jde například o Grimbergen, Affligem či Tongerlo. Nejznámějším je Leffe, který je pilířem strategie koncernu Anheuser-Busch InBev, zaměřené na přizpůsobení se novým požadavků konzumace piva, říká mluvčí tohoto gigantu. Jeho škála se neustále rozrůstá o nové druhy, jako je Nectar, což je poslední novinka aromatizovaná medem.

Největší pivovarnický koncern na světě propaguje svá piva ve svých vlastních zařízeních Café Leffe a Belgian Beer Cafe, které zároveň šíří slávu belgické kulinářské tradice. Padesátka Belgian Beer Cafe prosperuje v 18 zemích, od Maďarska před Dubaj po Austrálii.

Přestože se belgické pivovary, zaměstnávající přímo více než 5000 lidí, těší dobrému zdraví, nemohou usnout na vavřínech. Například ve Spojených státech nebo ve Francii totiž roste obliba stále četnějších malých regionálních pivovarů, které těží z trendu návratu ke konzumaci lokálních produktů.