V Čechách skončil zber chmeľu

Pěstitelé chmele to mají letos téměř za sebou. Ještě jim zbývá sklidit pět až sedm procent úrody. „Během tohoto týdne sklizeň skončí," uvedl předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler. Letošní úroda by se přitom neměla promítnout do ceny piva.

Po loňském suchu by si chmelaři neměli příliš stěžovat. Počítají, že sklidí asi 4700 tun chmele, což je více než loni. Nicméně z dlouhodobého hlediska půjde co do množství spíše o podprůměrnou úrodu. „Kvalita letošního chmele je dobrá, ale s menším obsahem alfa-hořkých kyselin. Výnosy o malinko vyšší než loni," doplnil Pázler. Výnosy chmelaři odhadují zhruba na 1,1 tuny na hektar.

I přes dlouhodobě horší úrodu se pivaři nemusejí bát, že by kvůli cenám chmele zdražilo pivo. Ceny se totiž hýbat nebudou, protože pěstitelé letošní úrodu prodali už před třemi nebo čtyřmi roky. Jedině cena volného chmele by mohla stoupnout, ale ten na trhu 
s největší pravděpodobností nebude. „Nasmlouvalo se více, než pěstitelé předpokládali, že sklidí," vysvětlil Pázler.

Z pohledu cen tak mají chmelaři smůlu. V Německu se totiž očekává úroda nižší 
o třicet procent, takže odbyt za slušné ceny by byl zajištěný, 
a to na několik příštích let. Jedinou možností, jak si přijít k nějaké té koruně navíc, by tedy znamenalo porušit smlouvy. „To si ale musí každý chmelař rozhodnout sám, jestli smlouvu dodrží, nebo ne," řekl ředitel podniku Probios Kounov na Rakovnicku Pavel Řepík. Porušením smlouvy se však chmelař vystavuje případným potížím při prodeji chmele v budoucnu.

Jenomže výkupní ceny jsou v posledních letech nižší, než byly třeba před dvaceti lety, ale za tu dobu výrobní náklady stouply více než dvojnásobně. Podle Pázlera se tak chmelaři dočkali zisku v posledních šestnácti letech jen ve čtyřech sezonách, tedy pokud odečtou dotace.

Ty by rád navýšil ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman. „Myslím si, že je potřeba zařadit obnovu chmelnic do nějakého národního dotačního programu a zařadit chmel mezi takzvané citlivé komodity," řekl Deníku ministr. Rád by přitom zastavil postupné mizení chmelnic.

Česko patří mezi největší producenty jemného aromatického chmele na světě 
a v Evropské unii je jeho druhým největším producentem hned za Německem.

„Jedinečná specifika a jakostní znaky řadí český chmel mezi absolutní špičku, o kterou je zájem po celém světě. Kolem 80 procent chmele každoročně vyvážíme do mnoha zemí, největšími odběrateli jsou Japonsko a Čína," dodal Toman, podle něhož je podporováno pěstování právě aromatického chmele.